 |
|
BOSTONSKÝ TERIER
Poměrně oblíbené plemeno"bostonů"můžeme s klidným svědomím nazvat i plemenem náhody…
Váha: V USA 3 rázy: do 6,8 kg (15lbs) 6,8-9,1kg (20lbs) 9,1-11,4kg (25lbs) V Evropě se tyto rázy nerozlišují: hmotnost do 11,4 kg.
Barva: Žíhané nebo černé s bílými znaky. Žíhání musí být pravidelné a zřetelné. |
|
Historie: Poměrně oblíbené plemeno"bostonů"můžeme s klidným svědomím nazvat i plemenem náhody…. Pravdou totiž je, že jeho vyšlechtění nepředcházel žádný evidentní exteriérový záměr ani nějaká odborná práce.Jednoduše přibližně v roce 1870 se dělníci z okolí města Boston bezhlavě pustili do křížení anglických buldoků, kteří byli v té době uznávanými bojovými psy, se starými bílými teriéry.Cílem bylo získat křížením ještě lepší bojovníky pro neobyčejně oblíbenou zábavu té doby - psí zápasy. V tu dobu ještě nikoho ani nenapadlo, že z náhody se vyklube úplně nové plemeno. Později byl chov podstatně změněn úzkou příbuzenskou plemenitbou a přilitím krve francouzského buldočka. V roce 1891 požádal bostonský klub chovatelů amerických bulteriérů (American Bull Terrier Club of Boston) o uznání plemene, ale žádost mu byla vrácena s tím, že navrhované jméno Bull Terrier musí být změněno. Tak vznikl v roce 1893 The Boston Terrier Club of America, americký klub chovatelů bostonských teriérů. Od té doby patří bostonští teriéři v USA k velmi populárním plemenům jak na výstavách tak v domácnostech..
Použití: Je považován za výborného rodinného psa, společníka na cesty a spolehlivého strážce. Oblibu si získal také ve Velké Británii, Kanadě a Austrálii, jinde patří k vzácnostem. V České republice je toto plemeno chováno od roku 1985 a stále je vzácné a mezi naší veřejností málo známé. Ale jeho obliba stoupá protože je to Anděl s ďáblem v těle. Charakter mnohých psích plemen je zřetelný takřka na první pohled. To boston vypadá jako by neuměl do pěti počítat a když ho posuzujeme podle fotografie, lehko by jsme mu mohli přisoudit vlastnosti francouzského buldočka - jistou rozvážnost a rozšafnost, většinou dobráckou povahu a sklon k pohodlnosti. Žádná z těchto charakteristik však nevystihuje povahu bostonka. Když připustíme, že po exteriérové stránce existuje mezi buldočkem a bostonkem, i když jsou mezi nimi zjevné rozdíly, velká podobnost, tak potom povaha obou se zásadním způsobem odlišuje. Bostonský teriér je skutečně TERIÉR, a to nejen podle jména. Je to nesmírně energický a čilý pes, velmi bystře reagující na každý podnět. Pohybuje se rychle, lehce a elegantně, není na něm nic těžkopádného nebo neohrabaného. Má dokonalý přehled o všem, co se v domě pohne, na cokoli podezřelého okamžitě upozorní. Rozhodně není uštěkaný, ale když usoudí, že je to potřebné, dokáže se nejen ozvat, ale i aktivně zasáhnout. Američané si ho pochvalují jako vynikajícího strážce, který jako by si vůbec neuvědomoval svoji velikost, je schopný se postavit sebevětšímu protivníkovi a neváhá použít své zuby. Přitom se nedá označit za rváče, ani za nenapravitelného výtržníka. Bostonek je odvážný, ale většinou není útočný, je sebevědomý, ale není svéhlavý. Je velmi inteligentní, vnímavý a lehko ovladatelný. V USA běžně skládá zkoušky poslušnosti a často je vidět na různých soutěžích ve výcviku. Také u nás se začíná prosazovat díky své mrštnosti a rychlosti v soutěžích agility. |
 |
|
Takže na jedné straně jsou bostonští teriéři neúplatní strážci a v případě potřeby i velcí bojovníci, ale na druhé straně se vyznačují velmi citlivou a křehkou dušičkou, kterou bezmezně svěří do rukou svého pána. V anglicky psané literatuře se výstižně označují "people dog" tedy psi pro lidi. Ke svému pánovi a jeho rodině mají láskyplný, něžný vztah, vyžadují však intenzivní kontakt a nejsou rádi příliš dlouho sami. Vůbec to není pes, který by mohl být zavřený v nějakém kotci. Jsou doporučováni jako společníci starších lidí, kteří mají čas se jim skutečně věnovat. Bostoni jim za to poskytnou nejen milou a nevtíravou společnost, ale i pocit bezpečí. Je to samozřejmě pes pro všechny věkové kategorie, snad s výjimkou nejmenších dětí, ale každý při pořizování jakéhokoliv živého tvora si musí nejprve ujasnit proč si ho pořizuje a jakou má možnost se o něj starat po celý jeho život.
|
|
BOSTONSKÝ TERIER (Boston terrier, Boston bull)
Standart č.140 FCI Skupina: IX. FCI - společenská plemena Sekce : malí molossoidní psi Země původu: USA
Celkový vzhled: Živý, vysoce inteligentní, krátkosrstý pes s krátkou hlavou, krátkým ocasem, pevné tělesné stavby, vyvážený, klidný, žíhané nebo černé barvy s rovnoměrně rozloženými bílými znaky. Hlava vykazuje vysoký stupeň inteligence a je proporcionální k celkové velikosti psa. Pes má být silný, aktivní s výrazem odhodlání, vše ve vysokém stupni. Počínání je lehké a elegantní. Vyvážená kombinace zbarvení a ideálně rozmístěných bílých znaků je pro vzhled plemene velmi významná. |
|
 |
|
Ideální výraz bostonského teriéra vykazuje veliký stupeň inteligence a je též velmi důležitý pro charakteristiku plemene. V úvahu ovšem je třeba vzít spolu se zbarvením a výrazem také další znaky. Boston terrier je kompaktní pes, který má působit dojmem síly, rozhodnosti a živosti, má být uvolněný a půvabný. Hlava a lebka. Hranatá, svrchu plochá, bez vrásek, líce ploché, čelo srázné, stop dobře vyznačený. Oči: Široce uložené, velké a okrouhlé, tmavé barvy, živého výrazu, současně ale přátelského a inteligentního. Při pohledu zepředu jsou oči uloženy zeširoka jako by ve vnějších rozích lebky, v jedné linii s lícemi. Uši: Vztyčené, buď kupírované, tak jak to vyhovuje tvaru hlavy, nebo přirozeného tvaru, netopýří, nasazené, co nejblíže k rohům hranaté lebky. Morda: Čenichová partie - krátká, hranatá, široká a hluboká, proporcionální v poměru k mozkovně, bez vrásek. Je kratší než široká a hluboká, její délka většinou nepřesahuje třetinu délky mozkovny. Široký a hluboký je čenich až po samý konec. Nosní hřbet je rovnoběžný (až do konce) s prodloužením horní linie mozkovny. Nos je černý, široký, s dobře utvářenou přepážkou mezi nozdrami. Čelisti jsou široké, hranaté s malými pravidelnými zuby. Skus - těsný předkus, toleruje se klešťový skus. Pysky dobré hloubky, nikoli však volné, dokonale krycí zuby při zavřené tlamě. Krk: Náležité délky vykazující vyváženost celého psa, lehce klenutý, elegantně nesoucí hlavu. Plynule přecházející do plecí. Trup: Hrudník hluboký, správné šířky, lopatky svými vrcholy správně vzad směřující, hřbetní partie rovná, krátká,pevná, žebra hluboká a správně klenutá, zasahující dost daleko dozadu k bedrům. Bedra krátká, osvalená, směrem vzad lehce spadající k nasazení ocasu. Slabiny velmi lehce vykasané. Trup má být krátký, ne však podsaditý. Hrudní končetiny: Přiměřeně daleko od sebe stojící, v jedné rovině s kloubními výběžky lopatek. Rovné, kostnaté, osvalené. Zápěstí krátká, silná. Lokty se nesmí vtáčet dovnitř ani ven. Pánevní končetiny: Správně postavené, v kolenou patřičně zaúhlené, vzdálenost hlezna a tlapky je krátká, hlezna ani vybočená, ani vbočená, stehna silná, dobře osvalená. Tlapy: Okrouhlé, malé a uzavřené, ani vybočené, ani vbočené.Prsty správně klenuté. Ocas: Nízko nasazený, krátký, rovný nebo spirálovitě stočený, vždy bez delší nebo hrubší srsti a nikdy nenesený nad linií hřbetu. Pohyb: Jistý, přímo vpřed směřující, hrudní i pánevní končetiny se pohybují rovnoběžně s podélnou osou těla v dokonalém rytmu, každý krok vykazuje eleganci, sílu a radost z pohybu. Osrstění: Krátké, hladké, lesklé, na omak jemné. Zbarvení Žíhané nebo černé s bílými znaky. Žíhání musí být pravidelné a zřetelné. Ideální rozmístění bílých znaků-bíle je zbarvený čenich, z něho přechází bílá barva v podobě lysiny na hlavu, krk (kde tvoří límec), hruď, na část nebo celé hrudní končetiny, na pánevních končetinách je pod hlezny. Vady: Hlava - mozkovna klenutá nebo protáhlá, rozdělená podélnou brázdičkou, mozkovna příliš dlouhá v poměru ke své šířce, slabě naznačený stop, čelo a mozkovna příliš rázné.Oči malé nebo zapadlé, též příliš vystupující, světlé barvy. Příliš viditelné bělmo v oku, příliš patrné třetí víčko. Čenichová partie klínovitá nebo dostatečně hluboká. Klabonos.Příliš silné"vybrané"prostory pod očima. Úzké nebo příliš široké nozdry. Nos s kresbou tvaru motýla. Zuby nezakryté pysky. Slabá spodní čelist, dolní čelist hákovitě vybíhající vzhůru, zahnutá. Špatně nesené uši nebo uši velikostí neodpovídající proporcím hlavy. Krk - jelení, příliš krátký(jako kdyby chyběl),krk krátký a tlustý. Trup - oploštělý z boků, úzký hrudník, dlouhá a ochablá bedra, klenutý hřbet (jako u kaprovité ryby plotice), hřbet pronesený , příliš vysoko vytažené slabiny. Končetiny a tlapy - volné lopatky nebo lokty, pánevní končetiny strmě zaúhlené, hlezna příliš vystupující, dlouhé nebo slabé zápěstí, neuzavřené tlapky. Pohyb- nemá být valivý, pádlovitý, pes nesmí "plést"končetinami, a to ani v kroku, ani při běhu, ani ze předu, ani ze zadu viděno. Tyto vady jsou vady závažné. Ocas - dlouhý nebo vesele (nahoru) nesený, extrémně zakroucený nebo nad tělem zatočený. Přednost se dává ocasu, jehož délka nepřesahuje polovinu vzdálenosti od jeho nasazení po hlezna. Zbarvení a znaky-jednotné bílé, nebo nesprávné proporce barvy a bílých znaků na hlavě, jakékoli obměny, jež ubírají na kvalitě celkového vzhledu. Srst-dlouhá,hrubá, bez lesku. Diskvalifikující vady-jednotné černé zbarvení, zbarvení černo-tříslové, zbarvení játrově hnědé nebo myší. Skvrnitý nos. Kupírovaný ocas.
|
 |
|
Hmotnost:
V USA 3 rázy: do 6,8 kg (15lbs) 6,8-9,1kg (20lbs) 9,1-11,4kg (25lbs)
V Evropě se tyto rázy nerozlišují: hmotnost do 11,4 kg. |
|
Klub: Boston teriéři patří pod I.CZ Yorkshire terrier club, který vydává dvakrát ročně pro své členy Zpravodaj s kynologickými zajímavostmi.
Poradce chovu: Pavlína Novotná mob.:+420737 784 925 |
|
Standart sestavila: Iveta Kučerová
Chov. stanice DAGBEJ, majitelka chovného psa Dennis Bosčert Foto 2 - 3 538 03 Kostelec u Heřmanova Městce č.18 - CZ
tel.+420 469695547 mob.+420604 563584 kucerova.ivet@tiscali.cz http://www.dagbej.cz
|
|
 |
|
|